CHCETE TEPELNĚ IZOLOVAT ÚLY OVČÍ VLNOU ?

Vážení přátelé, ve Včelařství č. 12/2010 mě docela zaujal článek Jiřího Faltyse „Zateplení úlu ovčí vlnou”. Ne snad z důvodu proklamovaných supervýhod a medných supervýnosů, těm se každý včelař jen trochu znalý problematiky lehce pousměje. Důvodem ani není zájem vědět komu nebo čemu vlastně má tento článek marketingově posloužit, zda zájemcům o ekodomy, výrobcům netradičních stavebních materiálů nebo jejich dovozcům? Včelaři, ti jsou podle mě až na samém konci toho pomyslného řetězce, o ty tu z pohledu obchodu a zisku jde zcela okrajově.

Teď se určitě ptáte, co tedy na tom článku vlastně mám. Nic víc, nic míň, jen tu obyčejnou a v podstatě neprávem opomíjenou ovčí vlnu - tradiční přírodní materiál živočišného původu s velmi výbornými, především tepelně izolačními vlastnostmi. Na rozdíl od citovaného článku teď ale pozor!

Jde mi o vlnu v původní surové podobě po sestřihu, zvanou též odborně jako „potní vlna”.

Za čtyřicet let, co trochu včelařím, jsem viděl spoustu úlů tepelně izolovaných za použití nejrůznějších tepelných izolantů – od klasické slámy a slámové řezanky,přes vrstvený vlnitý papír a lehčené plasty, až třeba k drcené textilní vatě z recyklovaných pneumatik. Ve všech těchto úlech včely bez problémů a úspěšně zimovaly, za předpokladu, že byly zdravé a měly kvalitní matku. Téměř se mi proto ani nechce věřit, že by se u nás nenašel nikdo, kdo by ovčí vlnu, aź už pranou nebo nepranou, pro tento účel nepoužil. Jediné, co snad mohlo této aplikaci vlny zabránit, byla její vysoká tržní cena, v důsledku čehož byla vlna docela zajímavým obchodním artiklem i pro malochovatele ovcí. Bohužel začátkem devadesátých let naší politici svým „kvalitním” obchodním přístupem tuzemský trh s ovčí vlnou prakticky zlikvidovali. A nejenom trh, následně nebezpečně ohrozili i stabilitu biotopů horských luk především na severní Moravě a na Slovensku, kde ovce po staletí byly důležitým krajinotvorným činitelem.

Ale k věci. Když jsem si uvědomil aplikační možnosti surové vlny ve včelařství i v současné době,neváhal jsem a vylezl na půdu, kde mám víc jak deset let volně uloženo pod polyetylenovou fólií několik desítek kg ovčí střiže Merino.Leží tam a čeká jak ti pověstní blaničtí rytíři, a zdá se, že se dočká. Když jsem sáhl rukou do neslehlé(to zdůrazňuji) ovčí střiže, vlna „zavoněla” jako čerstvá při stříhání. Nejevila sebemenší známky hmyzu ani jeho požerků, ani jiného znehodnocení přirozeným stárnutím, neobjevil jsem namátkou ani známky přítomnosti myší, čí jiných hlodavců.

Myslím, že na tom není nic neobvyklého. Kočovné asijské národy po tisíciletí využívají v přirozeném stavu vlnu a srst ovcí, koz, velbloudů, jaků… pro stavbu svých vysoce tepelně a klimaticky odolných obydlí a nedá se ani očekávat, že by ji vždy měly možnost prát. Stejně tak neupravují vlnu praním pro tepelné izolace domů lidé na Islandu a v dalších severních oblastech. Tato skutečnost není údajně na závadu jak z hlediska trvanlivosti, tak i z hlediska hygienického (tj. zápach). Proč tedy nevyužít přímo surovou ovčí stříž k izolaci stěn úlů, je-li navíc tato uzavřena a včely k ní nemají přístup, aniž by nepoškodily stěnu úlu? Jaké to může mít předpokládané výhody, či naopak nevýhody?

  1. Minimálně srovnatelné tepelně izlační vlastnosti s ostatními běžně dostupným izolačními materiály
  2. Finanční úspora proti lehčeným plastům (např. polystyren - PS), případně jiným průmyslově vyráběným materiálům, včetně speciálních izolačních desek z prané ovčí vlny
  3. Ovčí vlna je přírodní materiál snadno ekologicky likvidovatelný.
  4. Jednoduchá aplikace při výrobě do prostoru mezi venkovní a vnitřní stěnu se napěchuje přiměřené množství surové ovčí střiže.
  5. Ovčí vlna je hygroskopická, tzn. že na sebe váže vodu (až 30 hmotnostních procent), kterou následně zpětně uvolňuje a podílí se tak na „dýchání” úlu. Zde nemám potvrzeno, zda uvedené procento odpovídá pro pranou i surovou vlnu.
  6. Surová vlna je na omak značně mastná díky vysokému obsahu lanolinu, což je složený tuk voskovitého charakteru. Domnívám se, že právě díky jemu účinně odpuzuje hmyz včetně mravenců.
  7. Mezi další pozitiva ovčí vlny patří i schopnost absorpce škodlivých chemických látek užívaných v dřevozpracujícím průmyslu - viz. např. známý formaldehyd a další, což se ale naší včelařské praxe tak moc netýká.

A pokud jde o nějaké nevýhody? Snad jen ten typický ovčí zápach, který by v našem případě neměl být na závadu, neboź vlna bude v úlu v uzavřeném prostoru bez možnosti přístupu včel. Ze stejného důvodu nepředpokládám, že by mohlo dojít k ovlivnění senzorických vlastností medu a pylu.

Já osobně včelařím v nástavkových úlech vlastní výroby, s rámkovou mírou 39 x 24 cm. Část úlů mám celodřevěných, část tepelně izolovaných PS (vnější stěna je palubka 16mm, střední prostor vyplňuje PS deska 30mm, vnitřní stěna je sololit).
Z hlediska hygienického, především tedy s ohledem na mor včelího plodu, celodřevěné nástavky postupně opaluji a chemicky dezinfikuji dle metodiky VÚ Dol u Prahy. U nástavků izolovaných PS provádím po 2-3 letech kompletní výměnu sololitové stěny. Právě u nástavků s PS izolací dost často pozoruji napadení mravenci, zejména pokud palubky k sobě stoprocentně nedoléhají. Někteří mravenci PS doslova milují a dokáží z něj časem vytvořit něco, co připomíná silně porézní ementál. A zde se právě naskýtá možnost, že surová ovčí vlna, přesněji tedy v ní obsažený lanolin, bude mravence odpuzovat jako přírodní ekologický repelent.
Je tu však jeden problém, přesněji potenciální škůdce, na kterého je třeba v zájmu objektivity preventivně upozornit. Úlový brouk Aethina Thumida, původem z jižní Afriky, který v současné době páchá velké škody americkému včelařství a který se, myslím, dříve nebo později, díky lidské chamtivosti a nezodpovědnosti může dostat i k nám. V úlech, kromě dospělých včel, požírá všechno, včetně vosku. A tak mě napadá, že včelí vosk a lanolin jsou si vzdáleně podobné, včetně některých vlastností. Co kdyby tomuto broučkovi čistě náhodou zachutnala třeba ovčí vlna napuštěná lanolinem? Třeba však maluji, jak se říká, jen čerta na zeď. Navíc, VÚ v Dole u Prahy s ovčí vlnou v rámci svých aktivit obchoduje (viz. internet), a tak nám včas i poradí.

Závěrem snad už jenom to, že přes zimu 2010/11 hodlám vyrobit, respektive doizolovat co možná nejvíc úlových nástavků surovou ovčí stříží a na jaře je uvést do provozu. A před příští zimou budeme vědět víc.

Ing. Svačina Vladimír - Lukoveček, 1.12.2010

« Zpět