Omalovánka ke stažení

( stáhněte si omalovánku)


Povídání o včelách

pro Vaše malé děti

Včelí společenství je jako jedno velké království, kterému vládne jediná královna. Ta je ze všech největší a také žije mnohem déle než ostatní včeličky. Když je tato královna hodná, jsou hodné i její včeličky, ty ji poslouchají a velmi se o svoji královnu starají. V každém takovém království musí být hodně včel aby bylo království bohaté. Proto je v úle neustálý shon a plno práce, každá včelička se snaží pomáhat podle toho co dovede. Úplně mladé včelky se starají o včelí miminka kterým říkáme larvičky, neustále je krmí aby z nich vyrostly silné a zdravé včelky. Trochu starší včelky jsou stavitelkami, starají se aby byly krásně vystavěné voskové včelí plástve. Do takových pláství klade královna vajíčka, nebo tady včelky ukládají slaďoučký med. Starší zkušené včely se stávají létavkami, říkáme jim dělnice, přenášejí pyl z jednoho květu na druhý abychom měli hodně dobrého ovoce. Za odměnu si z květů vysají kapku sladkého nektaru a ten si donesou do úlu. Tady si tuto sladkou šťávu květů předávají mezi sebou až vznikne krásně zlatavý med, ten uloží a zavíčkují do buněk plástve. Mají to zásobu potravy na dlouhou zimu, kdy nekvetou žádné květiny a kdy nebudou moci létat. Nesmíme však zapomenout ani na včelí kluky, říkáme jim trubci, jsou to takoví brumlové z hlubokým hlasem a jsou docela líní, ale včelky je rády krmí medem, protože je trubci umí zahřívat když jsou chladné rána.
A to ještě není všechno, každé království si musí chránit svoje poklady a na to je potřeba vojsko. Takové vojsko musí svůj úl dobře strážit, bojuje s vetřelci a cizími loupeživými včelami. Strážci a vojáky se stávají jen ty nejstarší a nejzkušenější včely které dokáží obětovat svůj život na obranu svého obydlí před nepřáteli. Mezi nepřátele patří nejen cizí loupeživé včely, ale také velká sršeň, která dokáže ulovit a odnést včelku do svého hnízda. Včelky si musí dát pozor také na mlsné myši, rejsky i barevného ptáka datle, ten svým ostrým zobákem dokáže rozklovat včelí úl. Není se tedy čemu divit, když včelaře občas bodne včelka při vybírání medu, brání tak svoje medové bohatství. Ale včelař se nebojí protože žihadlo je jako lék na bolavá kolena. Někdy jsou včelky hodně upracované, proto dávejte pozor, abychom včelce nedopatřením neublížili. Když si na vás náhodou sedne nebojte se, chce si jenom odpočinout před další cestou. Odmění nás za to slaďoučkým medem, který je velice dobrý a zdravý, vždyť vzniká z hezkých květinek a léčivých bylinek.
A pak když přijde večer a všechny včelky se vrátí do úlu, tak zde své královně povídají zážitky jaké je za celý den potkaly. Jedna říká jak musela bojovat o život, když ji vítr srazil do louže, zachránilo ji zlomené stéblo trávy po kterém se dostala z vody. Jiná zase povídá jak málem zabloudila, když nad širým lánem poletovala z květu na květ, až se dostala tam kde nikdy předtím nebyla. Další se chválí jak čmelákovi před nosem vysála nektar, ale čmelák se nezlobil, má dlouhý sosák kterým dosáhne i tam kde včelka ne, a tak byli nakonec spokojeni oba dva. Tak si povídají celou noc, přitom mávají křidélky aby dobře vysušily donesený med, ten musí být hustý aby se nekazil. Ráno když se začne probouzet sluníčko, tak zvědavě vykukují a znovu se chystají na nová dobrodružství.


Není med jako med

Česká populace patří bohužel mezi slabší konzumenty medu, i když v posledních letech se situace pomalu zlepšuje. Jistou zásluhu na tom má popularizace včelařství, výborná kvalita českého medu zakoupená přímo od včelaře, ale také poznání blahodárných vlastností při pravidelném užívání medu. Med je biologicky aktivní produkt obsahující směs glycidů, enzymů, pylových zrn a ostatních sloučenin, a takový by měl i zůstat. Specifické složení medů velmi závisí na výskytu medovice nebo druhu květů navštěvovaných včelami. To vede k šíroké škále druhů medů, jejich chuti, vůni, barvě, konzistenci a rychlosti krystalizace. Proto se každá sklenice medu u vašeho včelaře může lišit ve svých vlastnostech.

Med od včelaře prochází pouze procesem cezením nejprve na hrubších sítech, následně na jemných sítech a nakonec se nechá vyčeřit kdy vzduchové bublinky, částečky vosku a pylové zrnka vytvoří na povrchu medu šum. Někteří včelaři pro zlepšení vzhledu medu používají ještě polyamidová síta UHELON, tkaninový filtr o velikosti ok 400, 200 a 100 mikrometrů. Odstraní tím všechny další větší mikroskopické částice, které jsou pouhým okem obtížně viditelné, avšak mohou být příčinou zákalu a rychlejší krystalizace medu. Med tím získá spotřebitelsky žádoucí čirý vzhled, nezabrání však jeho krystalizaci, ani nepřidá nějaké lepší chuťové či biologické vlastnosti.

Často jsem dotazován, cože je to za med v supermarketech který má hezké etikety, nekrystalizuje, je velmi čirý a poměrně levný. A právě to je podezřelé, krystalizace je přirozenou vlastností kvalitního medu. Tím ale nechci tvrdit že jsou všechny dovážené medy nekvalitní a doslazeny kukuřičným sirupem (tzv. C4 cukry). Použití umělých sirupů totiž výrazně snižuje cenu a současně i kvalitu medu. Co je opravdu trapné, to je prodej různých "bio" medů - prodávaných v každém větším obchodním řetězci. Je to pouze marketingový trik, těžící z módní vlny zájmu o biopotraviny, v přechemizované společnosti nedosažitelný. Další otázkou bývá jaký med je zdravější nebo lepší. To je složitější, ale velmi zjednodušeně řečeno je zdravější med světlý květový, naopak med tmavý medovicový je oblíbenější pro svoji chuť a pozdější krystalizaci.

Med zpracováván do obchodního balení supermarketů, prochází zahřátím a vzájemným mísením medů z různých zdrojů. Tím dochází k poškození biologických vlastností medu (hydroxymetylfurfuralu) a jakési uniformitě chuti. HMF se v čerstvém medu vyskytuje jen minimálně, jeho obsah narůstá zahříváním nad 50 °C, a i když není přímo zdraví škodlivý, z jeho množství můžeme usuzovat na délku skladování, dekrystalizaci nebo úpravu filtrací. Zdokonalování filtračních technologií vedlo koncem 90. let k rozvoji metod ultrafiltrace medu - tj. jeho cezení na filtrech o velikosti otvorů pod 10 mikrometrů. Metoda umožní spolehlivě odstranit prakticky veškeré mikroskopické příměsi medu a ponechat tak pouze tekutý "chemický" podíl. Odstraněním pylových zrn zmizí hlavní důkaz o původu medu - tj. již není možno prokázat z jakých rostlin a kterých oblastí tento med pochází. Odtud je pak již jen krůček k dalším manipulacím s medem. Jeho chuť je pak téměř nepoživatelná a zcela odlišná od medu zakoupeného přímo u včelaře ve vašem okolí.

Co říci závěrem? Nejmenší riziko koupě ultrafitrací poškozeného medu má zákazník při nákupu medu přímo u svého včelaře. Tento způsob umožňuje tu nejlehčí dohledatelnost původu kupovaného zboží. Správný med musí obsahovat všechny jeho přirozené složky, nic nesmí být přidáno ani odfiltrováno. Nízký obsah vody (pod 20 %) je vyšší zárukou dobrého vyzrání medu, takový med se při nalévání skládá svým typickým způsobem.


Co možná nevíte:

1. Správné opylování: je předpokladem vytvoření plodu. Protože jsou jabloně a hrušně cizosprašné, vyžadují vhodného opylovače. Kvalita opylování, které zajišťují především včely, rozhoduje o celkové úrodě stromu. Z pozorování vyplývá, že vlivem kvalitnějšího opylování vzroste v plodu počet semen, zvětšuje se tím i samotný plod. Zvyšuje se tím produkce a kvalita sklizně nejen cizosprašných rostlin, ale částečně také i rostlin samosprašných. Opylovač

Opylení ovocných dřevin
Jabloň: 90,0%
Třešeň: 98,5%
Hrušeň: 92,0%
Angrešt: 73,3%
Višeň samosprašná: 58,3%
Slivoň samosprašná: 42,9%
cizosprašné: 96,4%

2. Věrnost druhu květu: včela létá na květy stejného druhu až do doby odkvětu, kdy již není poskytována potřebná potrava. Touto ojedinělou vlastností včely je dosaženo kvalitního opylení jednotlivých druhů rostlin, říkáme mu florokonstantnost.

3. Včelstvo tvoří pět složek: včelí dílo, matka, plod, trubci a dělnice.

4. Proměna: včela medonosná má životní cyklus, který zahrnuje proměnu dokonalou. Z vajíček se líhnou larvy, které se dospělcům nepodobají tvarem ani vzhledem. Larvy rostou, až se promění v kuklu. Uvnitř kukly dochází k přestavbě celého těla, potom se vylíhne okřídlený dospělý jedinec (imago).

5. Nymfa: Tak se nazývá larva po vzpřímení, než se zapřede. Po zapředení larva znehybní a po šestém svlečení se změní v kuklu.

6. Období vývoje:

Vývoj vajíčko larva nymfa kukla celkem dní
Matky 3 5 ½ 3 5 16 ½
Dělnice 3 6 4 8 21
Trubce 3 7 5 9 24

7. Dělba práce: První 3 dny života dělnice čistí buňky, 4. den je krmičkou krmící staré, později mladší larvy, 6. den následuje kojička, krmí matku mateří kašičkou, 12. den se stává stavitelkou, produkuje vosk, staví plásty a tmelí. Ve stáří 18 - 20 dnů je strážkyní česna, kdy střeží vchod do úlu. Po 21. dnu se stává létavkou, donáší do úlu nektar, medovici, pyl, vodu, propolis. Každá včela může vykonávat všechny činnosti a dovede se přizpůsobit okolnostem a potřebám včelstva. Tím se včela upracuje a následně uhyne. Včely také uhynou i v případě, kdy použijí své žihadlo, po bodnutí si jej vytrhnou i s jedovou žlázou. Délka života včely závisí na výživě a množství vykonané práce. V době snůšky, při jejich největší činnosti, se dělnice dožívají 30 - 40 dnů. Mimo toto období se dožívají až několika měsíců.

8. Včelí matka: je jediná ve včelstvu, měří 20 - 25 mm a oplozená váží 200 - 290 mg. Žihadlo nemá téměř žádné vratizoubky, proto nehyne, používá je na své líhnoucí se sokyně. Nemá pylové košíčky, voskotvorné žlázy ani hltanové žlázy. Soustavně se o matku musí starat dělnice které ji musí krmit mateří kašičkou (výměšek hltanových žláz mladušek). Dožívá se 3 - 5 let. V době největšího rozvoje klade asi 2 000 vajíček denně.

9. Trubci: jsou větší a zavalitější, měří 20 - 25 mm, hmotnost je 200 - 260 mg, mají kulovitou hlavu s velkýma očima, nemají žihadlo. Trubci žijí 20 - 50 dnů, po oplození matky umírají, po slunovratu jsou vyháněni včelami z úlů.

10. Včelí dělnice: mají nevyvinuté pohlavní orgány, proto se nemohou pářit s trubci. Hmotnost asi 100 mg, měří 12 - 14 mm, mají žihadlo z 10-12 vratizoubky. z pastvy v době snůšky přináší najednou asi 40 - 70 mg sladiny, případně 15 mg rouskovaného pylu na zadních končetinách. Včela po bodnutí a následném vytržení žihadla hyne. Ovšem při bojích s vosami nebo s loupežícími včelami může žihadlo vytáhnout zpět a nezahyne.

11. Mladušky: jsou mladší dělnice do 21. dnů, které vykonávají všechny úlové práce.

12. Létavky: jsou starší včely které vykonávají práce mimo úl, tvoří asi 1/3 z celkového množství a další 2/3 tvoří úlové včely (trubci a mladušky). Vykonají denně 7 - 16 letů za snůškou nektaru, nebo 4 - 6 letů pro sběr pylu.

13. Tvorba medu: Včelstvo musí přinést 3 litry nektaru na 1 kg medu. Medový váček včely pojme pouze 40 - 70 mg. Když se včela vrátí do úlu, předá nasbíraný nektar ostatním včelám. Úlové včely obdržený nektar několikrát zahušťují, pomocí ústních orgánů vystavují kapku nektaru teplému a větranému prostředí úlu. Včely pomalu pumpují nektar ze sosáku, až se na konci vytvoří kapka, a tu zase nasají, tento děj se rychle po sobě opakuje po dobu 15 až 20 minut. Díky teplotě v úlu se velká část vody odpaří. Když obsah vody poklesne na 40 až 50 %, včely ji po kapkách nechají stéci do buňky a nechají ji otevřenou. Nyní nechají med zrát, aby se odvedl velmi vlhký vzduch, včely máváním křidélek vytvoří dokonalou ventilaci. Aby bylo provětrání rovnoměrné, je téměř zralý med přenášen do jiných buněk. Když je úplně zralý, a buňky úplně zaplněny jsou vzduchotěně uzavřeny voskovými víčky. Tak si vytvářejí zásoby na horší časy, včetně zimy.

14. Včelí plást: je tvořen šestiúhelníkovými buňkami, včely v nich odchovávají dělničí a trubčí plod, skladují zde také zásoby medu a pylu. Dělničí buňky o velikosti průměrně 5,37 mm a trubčí 6,91 mm, jsou 10 - 12 mm hluboké. Na ploše 1 dm2 je po obou stranách plástu 800 dělničích buněk a 600 buněk trubčích.

15. K nejstarším nálezům dokumentující vztah člověka ke včelám patří objev kresby dvou postav při vybírání medu staré až 12 000 let z Pavoučí jeskyně v Bicorp u Valencie.

16. Med je přírodní potravina sacharidového charakteru, vytvářena společenstvím včel z nektaru nebo medovice rostlin, kterou včely sbírají, přetvářejí svými specifickými látkami, zahušťují a nechávají vyzrát v plástech. Pro včelu je jediným zdrojem energie - energie pro létání, veškerou práci v úle i pro rozmnožování.

17. Pylový rousek je hrudka slepených pylových zrn, kterou včela vytváří a upevňuje na holeni třetího páru nohou, a tak je odnáší do úlu. Zde jej upravuje a pěchuje do buněk plástů jako tzv. včelí chléb nebo "perga", takto upravený je lépe stravitelný.


Sladit či nesladit

V dnešní době je mezi maminkami malých dětí rozšířená fáma nesladit řepným či třtinovým cukrem natož medem. Důvodem těchto obav z poškození zubů a alergických projevů, je neznalost některých faktů. Dalo by se říci že kažení zubů je přirozené díky existenci mikroflóry v ústech každého jedince, tuto vlastnost můžeme především omezit ústní hygienou a fluoridovými přípravky. Vývoj zubů a posílení odolnosti zubní skloviny je možné již vhodnou stravou těhotné ženy. Zvýšené riziko zubního kazu je u dětí, konzumujících zvýšené množství potravy obsahující cukry a škroby (sladkosti, moučné výrobky…), tedy téměř všechny potraviny. Nejčastěji se kazí zuby na místech, kde nepůsobí samoočišťování při žvýkání a kde se tedy může hromadit plak. Ten vzniká činností specifických mikroorganismů, tzv. kariogenních streptokoků a laktobacilů, jejichž dlouhodobým působením vzniká kyselé prostředí naleptávající sklovinu. Narozdíl od cukru který se teprve ve střevě štěpí na jednoduché cukry, med svým složením nezatěžuje střeva a jde přímo do krve. Proto je med pro děti vhodnější než cukr, pokusím se vysvětlit.

Nejdříve si musíme vyjasnit základní pojmy a rozdíly, které bývají často zdrojem nejasností.

Sacharóza = (cukr řepný) je disacharid neboli složitý cukr je metabolickým produktem všech zelených rostlin.
Glukóza = (cukr hroznový, krevní cukr) je monosacharid jednoduchý cukr vyrábí se hydrolýzou rostlinného škrobu.
Frukóza = (cukr ovocný) jednoduchý cukr obsažen hlavně v ovoci.

Při konzumaci výrobků s obsahem řepného cukru (sacharozy) dochází v těle člověka ke kvasným procesům a enzymatickému štěpení na jednoduché glycidy, to značně zatěžuje organismus. Malá miminka navíc nemusí mít dostatek enzymů k jejímu štěpení a může tak u nich docházet k průjmům či nadýmání. To vede k mýtům že co je sladké to je špatné.

Opak je pravdou, dětem starším 18 měsíců jsou cukry jakož i jiné prvky a vitamíny nezbytné pro zdárný rozvoj. Musíme jen zvolit správnou formu přísunu jednoduchých glycidů. Mozek, stejně jako tělo, potřebuje specifické živiny buď jako zdroj energie (glukósa), nebo jako stavební prvky pro svoji strukturu (mastné kyseliny - AA, DHA, bílkoviny, apod.), či přímo pro jeho fungování, tvorbu a obnovu neurotransmiterů (B vitaminy). Glukósa je hlavním zdrojem energie mozku. Mozek mívá jenom 2 % tělesné hmotnosti (1,3 kg), ale spotřebuje 20-25 % z tělesné potřeby energie. Vzhledem k omezené schopnosti organizmu skladovat energii, je tak mozek závislý na jejím neustálém přísunu. Důležitým stavebním prvkem mozku jsou rovněž bílkoviny.

A právě světlé květové medy jsou výborným zdrojem zmiňované glukózy která přechází přímo do krve, tedy bez nutnosti enzymatického štěpení. Pylové částečky obsažené v medu jsou složkou bílkovin a rovněž přispívají ke správnému základu naší potravy. Často zmiňované kažení zubů z medu je zcela mylné a nepravdivé. Stačí se zamyslet a vzít v úvahu antibakteriální a antiseptické vlastnosti medu které jsou vědecky prokázané. Díky těmto vlastnostem se nemohou mikroorganismy množit, proto nevzniká tak výrazně zubní plak na zubech jako po jiných sladkostech.
Zajimavá je i další část medu fruktoza, buňky které přijímají cukr (glukózu) jen v přítomnosti inzulínu (např. svalovina) přijímají fruktózu i bez přítomnosti inzulínu, fruktóza (na rozdíl od glukózy) má poměrně nízký glykemický index.

Složení medu:

  • voda - 15-20 %
  • glukóza - 24-39 % - (hroznový cukr)
  • fruktóza - 30-44 % - (ovocný cukr)
  • sacharóza - 1-10 % - (řepný cukr)
  • melecitóza - 0 15 %
  • organické kyseliny - 0,17-1 % - pyrohroznová, glukonová, jablečná, citronová a další
  • enzymy - 0,1-0,6 % - glukozooxidáza, fosfatáza, invertáza,diastáza, kataláza
  • vitamíny - 0,1 % - kys. pantotenová, B1, B2, B3, biotin, C
  • minerálie - 0,1-1,0 % - draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síra, mangan, zinek, měď
  • aminokyseliny - 0,1-0,5 % - fenylalanin, prolin, alanin, valin a další
  • hormonální látky - noradrenalin, acetylcholin, adrenalin, dopamin, látky z mateří kašičky
  • barviva - rutin, kverutin, akacetin a další
  • vonné látky - diacetyl, acetaldehyd a více než 50 dalších


PRO POROVNÁNÍ

Složení cukru:

  • SACHARÓZA - 98 %
  • VODA - 0,5 %
  • nestravitelné látky - 1,5-2 %

Co tedy závěrem:
Pokud chcete zdravé dítě, dopřejte mu všechny zdroje potřebné pro jeho zdravý vývoj, tedy včetně vhodných jednoduchých glycidů a bílkovin obsažených v medu. Malé množství pylových zrníček obsažených v medu nezpůsobí alergickou reakci, pokud dítě vysloveně netrpí alergickými projevy na med. A pokud jde o zoubky dětí tak se musí čistit, čistit, a zase čistit, jen čas ukáže že to stejně nepomohlo.

Video O včelách a medu.


NAJDĚTE SI SVÉHO VČELAŘE VE SVÉM OKOLÍ - čtěte více

Kvalitní med kupujte výhradně u včelaře ve svém okolí. Má to hned několik výhod, pylové zrna obsažené v medu tzv. otužují organismus proti místním alergenům, kvalitu medu garantuje chovatel, je možnost seznámení se s ostatními včelími produkty a jejich použití. Krystalizace medu je jeho přirozená vlastnost, jen doba krystalizace je u medů různá, vzniká rozdílným poměrem glukózy a frultózy. Například med z řepky olejné obsahuje hodně glukózy a proto brzy krystalizuje. Do původního tekutého stavu lze zkrystalizovaný med uvést opatrným zahříváním ve vodní lázni. Pozor na dlouhodobější přehřátí medu nad 50 °C, tím se zničí některé hodnotné látky, med je rovněž hydroskopický tzn. přijímá vzdušnou vlhkost a různé pachy, sluneční záření zhoršuje jeho kvalitu. Správně skladovaný med by měl být v suchu, temnu a chladu.