« Zpět

» Letní období

Provádíme další rozchov matek, tvorbu oddělků, hlídání rojové nálady a osazování rojů. Rojení včelstvo omlazuje a ozdravuje, přesto je nežádoucí před hlavní snůškou. Vyrojením včelstva dojde k rozdělení síly, způsobí to že ani mateřské včelstvo ani roj náležitě nevyužijí snůšku a výnos medu je slabý nebo žádný. Podporujeme stavbu včelího díla přidáváním mezistěn které matka velmi ráda zaklade, po letním slunovratu (21.června) však odstranit panenské dílo (nezakladené), matka jej už nevyhledává. Přichází také čas sklízení plodů naší a včelí práce, medobraní a vytáčení medu je nám sladkou odměnou.

 

Letní snůška

Časné léto začíná kvetením akátu, včelstva jsou na vrcholu svého rozvoje. Plevel v obilných lánech se již nevyskytuje. Velmi dobré letní snůškové rostliny jako ohnice polní a chrpa díky chemickému ošetřování proti plevelům z obilí prakticky vymizely. Byly to rostliny, které včelám poskytovaly velmi mnoho nektaru a pro včelaře představovaly v červnu/červenci jistou sklizeň.

 

Řepka ozimá. Pěstování řepky můžeme považovat za výrazné zlepšení snůšky. Zanedbatelná není ani vysoká nabídka velmi hodnotného pylu této snůškové rostliny, která kvete v květnu/červnu. Řepkový med rychle krystalizuje a je velmi vhodný k výrobě pastovaného medu.

Jetel bílý by mohl tvořit výjimku. Roste na travnatých plochách parků a na loukách po první senoseči. Včely proto mohou využít střední až dobrou nabídku nektaru a pylu. Kvete v červnu - červenci, nektar má ale pouze při teplotě 21 - 22°C.

Květ akátu

Trnovník akát. Vynikající nektarodárná rostlina, která může poskytovat i hlavní snůšku. Teplé kontinentální klima zajišťuje tvorbu nektaru. Akát roste i na suchých chudých půdách a pařez po poraženém stromu sám znova obráží. Čistý jednodruhový akátový med zkrystalizuje až za dva roky.

Lípa je jako snůšková rostlina poněkud sporná. Nijak vysoká není ani nabídka pylu. Pokud ale rostou lípy na hlubokých, kyprých a kvalitních půdách, poskytují hodně nektaru, ale málo pylu.

Kaštan jedlý je stejně cenný zdroj nektaru a pylu jako kaštan koňský. Med z jedlého kaštanu může být problematický pro svoji ostrou, někdy poněkud nahořklou příchuť.

Komonice bílá patří rovněž k druhům, které poskytují od července až do října mnoho nektaru. Je to rostlina dvouletá a hodí se zejména na ozelenění nevyužitých svahů. Rozmnožuje se sama semeny na neúrodných místech, v lesních průsecích a náspech železničních tratí, může přicházet v úvahu jako dlouhodobý snůškový zdroj. Včelař tady má možnost skutečného zlepšení snůšky.

Maliník, ostružiník (správně ostružiník maliník a ostružiník křovitý). Včely intenzivně navštěvují maliník i ostružiník, ať rostou divoce nebo v zahrádce. Za vynikající medonosnou rostlinu můžeme považovat v červnu/ červenci kvetoucí maliník, který roste divoce na pasekách. Keře maliníku v zahrádkách jsou rovněž cenné. Ostružiník, který na zahrádce pěstujeme jako keř, poskytuje hodně nektaru a pylu, začíná kvést v červenci/ srpnu.

K letním snůškovým rostlinám počítáme i hostitelské stromy mšic, které produkuji medovici, tedy duby, modříny, smrky a jedle. Ačkoliv ze statistického hlediska poskytují vydatnou snůšku pouze každé 3-4 roky, jsou na mnoha místech nejvýznamnějšími medonosnými rostlinami, od kterých může včelař očekávat významné výnosy.

Výnos medu.

V této době mají včely v medníku dostatek medných zásob, zavíčkované plásty mají zralý med (dostatečně hustý) který jim včelař postupně odebírá. Nezralý med se vždy ponechá ve včelstvu jako železná zásoba (min. 5kg) pro včelstvo, pokud bychom jej vzali tak nám zkvasí, a včelám bude chybět.

Mateří mřížka

Mateří mřížka fóliová

Pomůcka kterou pravděpodobně v roce 1890 vynalezl Preuss, má zabránit matce, opuštění prostoru plodiště. Mateří mřížky jsou používány dva typy. S tenkými kulatými dráty, které jsou od sebe vzdáleny 4,2 mm (Prokopovičova mateří mřížka) z dřevěných latěk a plechová (nebo foliová) s oválnými otvory (tzv. Hannemannova mřížka). Mřížkou mohou prolézat pouze dělnice, ale neprojde jimi matka nebo trubci. Mřížka by měla zabránit matce v zakladení medníku. V letech se silnější až vysokou snůškou je použití mateří mřížky spíše nevýhodné. Vzniká tak částečné oddělení medníku, i když v něm byly zavěšeny plásty s plodem, není již tak dobře začleněn do celkového tělesa včelstva. Ve snůškově slabých letech jsou ukládány zásoby v blízkosti plodu. Mřížka působí spíše jako překážka, její využití má svoje místo při odchovu matek v dochovném včelstvu (vícematečné včelstvo).

Přikrmování po snůšce

V letech bez výskytu medovice klesá po senoseči v červnu/červenci snůška nektaru tak hodně, že musíme někdy včelstva přikrmovat. Pokud jim nepomůžeme, některá včelstva nejen že hladoví, ale sníží plodování do té míry, že zeslabením nebudou schopna přezimovat. V takových letech zasáhne včelař, který připravuje plásty pro zimní zásoby, tím podporuje plodování, letní včely zpracují zásoby takže na přezimování jsou připravena silná včelstva s přirozenou skladbou. V srpnu - září končí zimní zakrmování, cukerným roztokem (2,5 - 3 kg cukru na 2l převařené vody a špetkou soli), včely totiž potřebují i sůl, proto vyhledávají zdroje s obsahem solí jako např. močůvku, rašeliniště nebo mořskou vodu. Zakrmování provádíme bezprostředně po vybrání posledního medu, zpočátku pozvolna aby mela matka volné buňky k zakladení, později podle rychlost zpracování. Včelstva mají v plástech většinou tolik potravy, že na dokrmování jí spotřebují málo.

« Zpět