« Zpět

» Podzimní období

Včelařský rok začíná v pozdním létě a časném podzimu. Z lidského hlediska je to "převrácený" rok - i když to může některé začátečníky překvapit, protože oni přece začali včelařit na jaře. Budeme se raději řídit životním rytmem našich včel. Proto začínáme obdobím, ve kterém se včely připravují na nastávající chladné měsíce. V této době včelař vytváří předpoklady pro silná, a přezimování schopná včelstva která mohou být v nastávajícím roce zárukou úspěchu.

Co se musí během celého roku se včelstvem dělat berte pouze jako přibližný návod, protože vzhledem k různým snůškovým a klimatickým podmínkám nemohou být žádné pokyny zcela přesné. Platí to zejména pro časový průběh prací, použitý včelí materiál a v neposlední řadě i jiný, než zde popsaný typ úlu, mohou způsob hospodaření ovlivnit.

Podletí: příprava na zimu a jaro, zazimování

Prohlídka včelstev
V podletí a začátkem podzimu se včelstvo postupně připravuje na zimní klid. Včelstva s funkční matkou nepotřebují trubce, a proto je jako zbytečnou zátěž odstraní. Přechod ze včel letních na včely zimní pokračuje zvolna. Upracované letní dělnice se vytrácejí. Plodová plocha se zmenšuje, a včely ukládají zimní zásoby tam, kde se vytvoří zimní chomáč. Úkolem včelaře je v tuto dobu důkladná prohlídka včelstev. Je podstatně důležitější než práce se včelami na jaře.
Kontrolujeme zda je včelstvo schopno zimu přežít. Musí mít výkonnou matku a být dostatečně silné. To je zárukou toho, že včelstvo odebere a zpracuje cukerný roztok na invertázu, a překoná zimní období bez plodu. Výkonnou matku poznáme podle velkého množství zavíčkovaného plodu, ale i podle toho, že včelstvo je v síle, odpovídající ročnímu období. Pozorujeme-li např. u včelstva normální vývoj a potom od června zjistíme nápadný úbytek mladušek, znamená to většinou, že matka ztratila výkonnost, tj. neklade již dostatečný počet vajíček. V těchto případech dochází často k tiché výměně matky, takové včelstvo si dlouho ponechává trubce. Včelstvo má proto obsazeno méně než 8 - 10 plástů. Podle dosavadních zkušeností je takové včelstvo pro přezimování příliš slabé. Musíme je proto zrušit, stejně jako včelstva osiřelá nebo trubcokladná.

Zrušení včelstva
Včelstvo určené ke zrušení přemístíme do vzdálenosti 5 až 10m od ostatních úlů, pokouříme dýmákem a necháme asi 10 min. stát. Nasáté létavky se vžebrají do sousedních úlů. Plodové rámky rozdělíme jiným včelstvům.

Úprava zimního sezení
Zazimování včelstva má mít obsazeno minimálně 8 plástů, jde-li včelstvo do zimy s 20 obsazenými plásty, je to samozřejmě lepší. Na jaře má totiž podstatně lepší start. Bylo by zcela nesmyslné, kdybychom chtěli včelstvo, které má obsazeno 20 až 30 plástů, zúžit na 10 plástů. Příliš málo místa v úle by mělo za následek ztrátu velkého množství cenných včel, které by jinak mohly zpracovávat zimní krmivo. Pro dobrý zdravotní stav včelstva jsou vhodné bezvadné plásty, které nebyly mnohokrát zaplodovány. Příliš černé plásty, ve kterých byl již mnohokrát plod, vyřadíme. Stejně tak odebereme plásty, které obsahují převážně medovicový med. Odebereme i dosud nezaplodované (panenské) plásty a nedostavěné mezistěny. Pokud nemáme dostatek bezvadných světlehnědých plástů, zavěsíme plásty panenské jako krycí plásty po stranách. V úlech z plastů nebo v dřevěných úlech s úzkým česnem se doporučuje vynechat v nejspodnějším nástavku (při přezimování ve dvou nástavcích) oba krajové rámky, protože snadno zplesniví. Zmenšení volného prostoru nebo jeho vyplnění odpovídajícími přepážkami není potřebné.

Nutnost rychlé práce
Rychlosti dosáhneme přípravou všeho potřebného. Přídavné plásty máme po ruce v prázdném nástavku přikrytém víkem, dýmák musí být v provozu a potřebné nářadí a pomůcky máme poblíž. Protože tato opatření jsou nezbytná v podletí v bezsnůškovém období, je velké nebezpečí vzniku loupeže. Za chvíli máme kolem sebe slídící včely hledajících potravu. Nejenže nám ztěžují práci, ale začínají i loupit. Pravidelně jsou napadána slabá včelstva nebo oddělky, jejichž zásoby z úlu rychle mizí. Obvykle je už nemůžeme zachránit. Takový stav velmi často přispívá k obtěžování lidi na sousedních pozemcích. To vede k nepříjemnostem, kterým bychom se měli vyhýbat. Pomůže nám nejen rychlá práce, ale i vhodná denní doba. Vyňaté plásty zbavené včel ihned uložíme do včelotěsně uzavřeného nástavku. Snáze a rychleji nám půjde práce od ruky, když budeme mít pomocníka. Ovládá dýmák, kterým odhání nalétávající včely a létavky drží ve spodní části plástových uliček. Navzdory rychlé práci to někdy v pozdním létě při prohlídce několika včelstev dopadne tak, že nelze pokračovat prohlídkou dalších, slídící včely ze sousedních včelstev nabývají převahy. Stává se to hlavně při volném rozestavení. V takovém případě pomůže, když prohlídku přerušíme a necháme to na příznivější hodinu, kdy je teplota venkovního ovzduší pod 10°C. Letová aktivita ještě není příliš velká, takže při rychlé práci můžeme klidně 5 až 10 včelstvům po sobě dát do pořádku jejich plásty. Včelám naprosto nevadí, když je prohlížíme za těchto teplot. Tuto práci lze dělat za příznivých světelných podmínek časně zrána nebo pozdě večer. Loupež bychom měli zlikvidovat co nejdříve po prvních náznacích, protože jinak se velmi rychle rozšíří. Zdroj odnášené potravy, jako jsou plásty s medem nebo roztok cukru, zbavíme včel - odeženeme je - a odneseme. Jakmile zaženeme loupící včely kouřem nebo sprejem odpuzujícím včely, napadené včelstvo nebo oddělek přeneseme na stanoviště vzdálené 1 až 2 km. Podle zkušeností se ale vyloupené včelstvo většinou již nedá zachránit. Při loupežení v místnostech zavřeme okna a dveře. Včely, které se táhnou za světlem, čas od času rychle vypustíme ven, protože další včely chtějí vniknout dovnitř.

Zakrmení a další péče

Včelstvo, které má na podzim obsazeno 18 rámků, potřebuje podle zkušeností z posledních let 12 až 14 kg cukru. Prosakovací mřížka a víčka Aby dělnice mohly krmivo přijmout a zpracovat, musí být cukr rozpuštěn ve vodě v patřičném poměru. Dnes se často používají místo krmítek 3,5 litrové láhve. Uvedený roztok připravíme v láhvi ze 2l horké vody a doplněním 2,5 až 3 kg cukru po promíchání případně doplníme zbytek vodou. Na láhev nasadíme děrované víčko. Sklenici převrátíme a položíme na horní loučky rámků nebo speciální prosakovací mřížku. Včelstvo potřebuje k vyprázdnění sklenice asi 1 - 2 dny, při chladném počasí i více, tehdy si musíme dát pozor aby obsah nezačal kvasit. Čistění sklenice je jednoduché. Obtížnější je vyčistit víčko zalepené voskem nebo propolisem, pod studenou vodou se to dá mechanickou cestou zvládnout.

Snůška v podletí a na podzim

V tomhle ročním období, kdy se již včelstvo připravuje na nastávající zimní období bez plodu, je dostatek pylu v přírodě životně důležitý. V létech s malou nabídkou pylu v tomto období následují jara s větším počtem uhynulých nebo zeslabených včelstev. Zlepšení včelí pastvy k zajištění bílkovinné potravy v podletí a na podzim je proto nezbytné.

Hořčice. Je podobná řepce a v posledních letech se začíná opět pěstovat. Zemědělci mohou k podzimnímu zajištění pylu přispět význačnou měrou, když po sklizni obilí osejí volnou plochu hořčicí, kterou potom použijí jako krmivo nebo zelené hnojení. Kromě nektaru poskytuje i hodně pylu a včely ji navštěvují tak dlouho, pokud jim to počasí dovolí. Včelstva, v jejichž doletu roste hořčice, jsou pylem zásobena lépe.

Brutnák a svazenku bychom neměli opomíjet. Prosakovací mřížka a víčkaDají většinou vysévat na ladem ležících pozemcích a slouží jako zelené hnojení.

Jiřiny. Hybridů jiřin je celá řada. Jiřiny na rozdíl od slunečnice nemají zvláštní požadavky na půdu. Doba květu je podle okolností červenec až srpen. Podzimní jiřina měnivá poskytuje včelám dost vrchovatě nektar i pyl.

Kukuřice. Stejně kvalitním zdrojem pylu je kukuřice, která se v posledních letech začíná pěstovat častěji. Včely navštěvují odrůdy určené jak na siláž, tak na zrno. Kukuřice není při opylování odkázána na hmyz. Produkuje nejen velké množství pylu, ale pyl je i vysoce kvalitní. Nápadné je, že včely navštěvují kukuřičná pole kvetoucí v červenci/srpnu pouze v dopoledních hodinách.

Slunečnice. Na včelařově zahrádce nesmí tyto pylodárné rostliny chybět. Ve svých květenstvích může nabídnout velké množství pylu, zejména pokud roste na dobře hnojeném prosluněném stanovišti. Slunečnice se vyskytuje v mnoha odrůdách, které kvetou podle doby výsevu od července až do října. V minulých letech získala slunečnice na významu i jako kulturní zemědělská plodina.

Pámelník je keř, který kvete od června do září, ale dává více nektaru než pylu. Včely jej velmi rády navštěvují ještě i k večeru, mnohdy i po dešťových přeháňkách. Jako keř může být v zahrádce vhodný, musíme ale dávat pozor, abychom uhlídali rychle rostoucí odnože. Po odkvětu jsou velmi dekorativní bílé, nebo podle odrůdy načervenalé bobule.

« Zpět