baravné značení
Barevné značení matek.

Aktuálně
Léčení aerosolem předpoklad sobota 2-3. 12. 2017

Výsledky vyšetření na
mor včelího plodu

dne: 20. 3. 2017

7. 3. 2014
Zpráva zdravotního referenta, výsledky vyšetření zimní měli

Nemoci včel

Za vším hledej člověka, řečeno zjednodušeně. Včetně příčin mnoha včelích nemocí. Jako každý jiný živý organismus tak i včely mají svoje škůdce a nemoci. Nejčastěji diskutovaná nemoc je mor včelího plodu (Paenibacillus larvae), a kleštík včelí (varroáza). Ale pozor Tropilaelaps spp. se projevuje podobně jako roztoč varroa. Možná se brzy dočkáme malého úlového brouka se jménem Lesknáček úlový (Aethina tumida) podléhající povinnému hlášení. Bohužel existuje celá řada dalších, čtěte abyste byli připraveni.


Jak na varroázu po celý rok?

Varroázu nemíme pustit ze zřetele. Některá ošetření jsou povinná celostátně, jiná jsou doplňková.
V příbalových informacích k léčivům najdete správné postupy jednotlivých ošetření, ale nejsou zde údaje o opakování a celkovém počtu ošetření včelstev. Některá ošetření se totiž mohou různě kombinovat (např. fumigace a aerosol, nebo Varidol 125 a MP10). Závazným úředním pokynem pro ošetření včelstev je Metodika kontroly zdraví, kterou vydává Státní veterinární správa. V této metodice je na straně 15 uvedeno to, co je pro ošetřování včelstev nařízeno. V principu je to popsáno v nasledujícím schematu. Povinná jsou tři ošetření v zimním období, kdy jsou včelstva bez plodu, v odstupu minimálně 2 týdny. Podle počasí lze kombinovat ošetření fumigací a ošetření aerosolem některým z registrovaných přípravků Varidol 125, MP-10 FUM, M-1 AER.

Kontrola napadení – monitoring

[ červen — červenec — srpen ]

Princip: Rozlomením zavíčkováného trubčího plodu nebo jeho vytažením odvíčkovací vidličkou lze objevit případy vysokého stupně napadení. Plod je třeba vyšetřit na více místech úlu.
Kontrolu napadení můžeme dělat monitoringem z dospělých včel po smyvu vodou,  oklepem uspaných včel nebo oklepem pocukrovaných včel.
Tyto metody jsou popsány v dalším textu. Napadení lze sledovat i na zasíťovaných dvojitých podložkách.
Způsob léčby volíme podle intenzity napadení: Při denním spadu do 3 roztočů v srpnu doporučujeme Formidol, při spadu nad 3-5 roztočů denně Gabon. V oblastech s rezistencí  opakovaně Formidol  nebo Apiguard. Metoda umožňuje individuální přístup k různě ohroženým stanovištím, minimalizací dávek přípravků.
Poznámka: Dvojité zasíťované podložky si připravíme jednoduše: na klasickou plastovou podložku položíme dvě vrstvy plastové sítě (Polynet). Na podložku vložte nejprve silnou síťovinu s oky 15 mm. Té říkáme distanční, protože oddálí síť od podložky tak, aby včely nemohly roztoče odstraňovat přes oka sítě. Na distanční síť se položí jemná síť s oky 3 mm, kterými roztoči propadnou na podložku.
Pozor! V některých případech na podložkách, které nejsou kontrolovány včelami nebo na podložkách pod síty (na tzv. Varroa dnech) roztoče z denního spadu často odnášejí mravenci. Jedině zamezením přístupu mravenců získáte přesné údaje o nákaze.
Síťovinu Polynet žádejte v obchodech se včelařskými potřebami nebo ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole (šíře role 40 cm). Stačí, když zasíťovanou podložku budete sledovat ve 2 – 4 nejsilnějších včelstvech na stanovišti – viz reinvaze.

Odstranění posledního trubčího plodu

[ červenec — srpen ]

Princip: Roztoči Varroa destructor dávají přednost trubčímu plodu. Koncem léta přibývá roztočů a ubývá trubčího plodu. Roztoči se na poslední trubčině koncentrují. V době, kdy včely přestávají chovat trubčí plod, se zavíčkovaná trubčina odstraní i s roztoči.
Rizika: nutno doplnit monitoringem a další léčbou

Pásky s dlouhodobým účinkem

[ červenec — srpen — září ]

Princip: Na povrch zavěšených pásků (nosičů) se uvolňuje účinná látka, kterou včely odebírají tak, že jsou nuceny po páscích chodit a pak si navzájem předávají účinnou látku. Tak jsou likvidováni roztoči i na včelách, které se postupně líhnou.
Výhoda: nejjednodušší aplikace
Rizika: předávkování zanechává stopy ve vosku, postupně klesá účinnost v některých oblastech s rezistentními roztoči.
Přípravky:
Gabon PF 90 (nedoporučuje se použití víc než dva roky za sebou)
Gabon FLUM (nyní je aplikován v rámci klinického hodnocení)
Upozornění: Jelikož včely rozšiřují účinnou látku aktivně z pásku samy, musí být pásky zavěšené uprostřed uličky, tak aby včely měly přístup z obou stran, a to v dobře obsazených uličkách plodových plástů. Pásek mezi plásty, ze kterých se včely stáhly, neúčinkuje.
Chyby při aplikaci:
Pásky, vložené do včelstev příliš pozdě, včelstvo se zbaví roztočů, ale dlouhověkost včelám nevrátí.
Pásky vložené jinam, než mezi plodové plásty do rozšířených uliček, nejsou vůbec účinné. Někdy včelaři vkládají pásky do česna, na horní loučky rámků a jiná nevhodná místa.
Pozor: Pokud jsou již včelstva silně napadena (pokles plochy plodu, výskyt zmrzačených včel), a včely již ztratily aktivitu, nepřenášejí již účinnou látku. Opožděná léčba je neúčinná!

Odstranění posledního plodu, klíckování matek

[ říjen — listopad ]

Princip: Pokud je ve včelstvu zavíčkovaný plod, většina roztočů je na plodu. Fumigace nebo aerosol nezasahuje roztoče pod víčky buněk. Pro vysokou účinnost léčení fumigací nebo aerosolem je nutná kontrola, případně odstranění posledního zavíčkovaného plodu.
Prevence: včas dostatečně krmit, neuteplovat, nechat velká česna, klíckovat matky.
Pro klíckování matek používáme ploché klícky. Klícka musí být umístěna v centru plodiště tam, kde byl poslední plod. Včely musí mít k matce dobrý přístup, aby ji mohly ošetřovat. Minimální efektivní doba zaklíckování matky je v tuto dobu 4 týdny (chladno, delší vývoj dělnic). Po chemickém ošetření matky z klícek vypouštíme.

Základní zimní ošetření se provádí
a) přípravkem Varidol 125 mg/ml včel 3× v období od 10. října 2015
do 31. prosince 2015 v intervalu 14–21 dnů a z hlediska aplikace v souladu s příbalovou informací
k jeho použití nebo
b) jiným veterinárním léčivým přípravkem pro ošetření včel v souladu s příbalovou informací k jeho použití

Správně provedená ošetření fumigací i aerosolem jsou stejně účinná. Často se dělají 2 fumigace a poslední ošetření aerosolem. Ale jsou přípustné i kombinace jiné, s ohledem na počasí.

Fumigace

[ říjen — prosinec ]

Princip: Jednorázová aplikace účinné látky do včelstva pomocí kouře. Ničí dospělé roztoče na včelách, ne na plodu.
Výhody: účinné, ekonomické, nejmenší rezidua
Rizika: nezničí roztoče na plodu, při teplotách pod 10 °C neproniká do zimního hroznu
Přípravky: Varidol 125 + nosiče nebo MP 10 FUM + nosiče
Poznámka: Fumigace se používá v určitých případech i v březnu jako součást ošetření nátěrem plodu.

Aerosol

[ listopad — prosinec ]

Princip: Jednorázové ošetření dospělých včel jemnou mlhovinou účinné látky. Neproniká do zavíčkovaného plodu. Ošetření je určeno především pro období listopad – prosinec, kdy teploty klesly pod 10 °C.
Výhody: Použití za chladu až -5 °C. Proniká do zimního hroznu včel (na rozdíl od fumigace).
Přípravky: Varidol 125 nebo M-1 AER, aceton čistý (pure). Nutné přístrojové vybavení – vyvíječ aerosolu VAT la a zdroj tlakového vzduchu dosahující tlak minimálně 350 kPa (3,5 atm) a vydatnosti minimálně 50 l/min při atmosférickém tlaku.
Chyby při aplikaci:
Použití vyvíječe s neověřeným (neznámým) výkonem může být příčinou neúčinného ošetření.
Aplikace aerosolu do podmetu netěsného dna, proti příčné překážce (lomené česno, předsíňka u moravského univerzálu), popřípadě do očka proti plástu na teplou stavbu výrazně snižuje účinnost ošetření.
Předávkování přípravku M-1 AER. Pozor! Do náplně 300 ml vody nebo acetonu se dává jen 16 kapek přípravku M-1 AER, nikoliv celá lahvička, jako je to u přípravku Varidol 125. Celá lahvička přípravku           M–1 AER v objemu 300 ml vytvoří smrtící koncentraci pro včely!

Vyšetření zimní měli

[únor]

Princip: Mrtví roztoči ze včel padají na podložku spolu s mělí (voskovou drtí). Ve spadu ale nalezneme jen 5 – 10 % roztočů přítomných ve včelstvu.
Vyšetření: Prohlídka podložky nebo rozmíchání vysušené měli ve stolním oleji: roztoči plavou.
Vyhodnocení: Po sérii účinných zimních ošetření s následným vyčistěním podložek je další spad měli prakticky bez roztočů. Nález roztočů v zimní měli svědčí o chybě v léčení. V případě silných nálezů veterinář nařizuje nátěr plodu. Mezi očištěním podložek po posledním ošetření a odběrem měli by měla být dodržen odstup alespoň 4 týdnů.
Chyby při odběru zimní měli:
Měl se odebírá dříve, než za 4 týdny po očištění podložek.
Podložky nepokrývají celé dno.
Včelaři neodevzdávají veškerou odebranou měl. Poznámka: Vyšetřující laboratoř nemůže posoudit velikost vzorku měli, může pouze identifikovat falšovanou měl a nežádoucí příměsi. Zda vzorek měli odpovídá počtu včelstev musí posoudit ten, kdo v ZO vzorek přebírá.

Nátěr plodu

[ březen — duben ]

Princip: Přípravkem natřeme víčka plodových buněk. Účinná látka proniká do buněk i mezi dospělé včely.
Doba využití: V předjaří jednorázově v kombinaci s fumigací, záchranné ošetření po silném nálezu v zimní měli.
Rizika: Z hygienických důvodů je nátěr omezen na 10 dm2 plodu, předávkování by mohlo zanechat stopy ve vosku.
Přípravek: M-1 AER
Poznámka: Nátěr plodu účinně koriguje nedostatky v podzimním a zimním ošetření včelstev proti varroáze.
Chyby při aplikaci:
Emulze se nenanáší na víčka dostatečně pečlivě. Po nátěru se víčka musí lesknout.
Natírání po 15. dubnu
Poznámka: Natírá-li se pozdě, plod nad 10 dm2 se musí z hygienického důvodu vyřezat!!
Pokud se předchozí léčení provede dokonale, nátěr plodu nemusí být prováděn. Pokud je i po poslední fumigaci nebo aerosolu stále ještě velký spad roztočů, a pokud je čas, je možné požádat veterináře o povolení dalšího zimního ošetření. Tím se dá předejít pracnému nátěru.

Odparné desky s kyselinou mravenčí

[ duben — červenec ]

Princip: Páry kyseliny mravenčí ničí dospělé roztoče a jejich některá vývojová stadia v buňkách zavíčkováného plodu. Lze použít 1 až 2 krát.
Výhody: Ekologicky přijatelná účinná látka. Aplikace má souběžný efekt proti nosemové nákaze (ničí spory na plástech) a proti zvápenatění plodu (plod napadený zvápenatěním je po aplikaci kyseliny mravenčí včelami odstraňován intenzivněji).
Rizika: Při razantním předávkování hrozí poškození včelstva.
Přípravek: Formidol 40 – odparné desky s kyselinou mravenčí.

Tvorba oddělků

[ květen — červen ]

Princip: Díky rychlému vývoji a vyšší čistící aktivitě oddělků je rozmnožování roztočů pomalejší.
Rizika: Nutno doplnit další léčbou.

Reinvaze

[ podletí ]

Princip: Vaše zdravá včelstva najdou v okolí zeslabená silně napadená včelstva a vyloupí je. Jsou dokázány případy, kdy si během jediného dne loupící včelstvo donese až 1000 roztočů. Zdroje reinvaze jsou divoce žijící včelstva a včelstva neléčená nebo nesprávně léčená. Nikdo si nemůže být jist, že takový zdroj v doletu svých včel, tj. nejméně 5 km, není.
Opatření: Do krajních a nejsilnějších včelstev s nejvyššími mednými výnosy vložte zasíťované dvojité podložky a sledujte denní přirozený spad roztočů. Sledujte od poloviny července až do konce srpna (viz kontrola napadení).
Rizika: Pokud reinvazi přehlédnete, můžete ještě v témže roce přijít o svá nejlepší včelstva!

Krize

[ podzim ]

Dosáhne-li počet roztočů počtu včel, znamená to zánik včelstva. Včelstva hynou zpravidla po nakrmení, během několika týdnů zůstanou prázdné úly. Zánik včelstev bývá spojen s loupeží včel nebo vos.
Známky přicházející krize: Klesá teplota plodu, objevují se zmrzačené mladušky bez křídel a se zkráceným zadečkem, přirozený spad dosahuje denně hodnot 50-100 roztočů.
Jak zabránit krizi: Sledovat již od července u nejsilnějších včelstev přirozený denní spad roztočů a včelstva včas léčit (viz Kontrola napadení – monitoring).

Před snůškou bez chemie!
Chemické ošetření včelstev je povoleno po vytočení medu až do 15. 4. následujícího roku.
Všechny chemické prostředky kromě kyseliny mravenčí jsou na předpis veterinárního lékaře.
Důvod: Čistý med bez zbytků cizorodých látek.

Převzato z http://www.beedol.cz


Včela medonosná (Apis mellifera)

Prapředci včel se na Zemi objevili koncem druhohor, o 90 milionů let dříve nežli člověk (jak uvádí Weiss a Vergara 2002). Koncem jury a především v průběhu křídy, nastal bouřlivý rozvoj krytosemenných kvetoucích rostlin, kterým se včely dobře přizpůsobily včetně morfologických znaků pro sběr pylu (Michener 2000). Existují fosilní nálezy, nález včely v jantaru v Barmě, které dokazují stáří včel. Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání živočichů, přesto včely dokázaly přežít náročné geografické i klimatické podmínky. Nejstarší kreslený doklad o člověku a včele je v Pavoučí jeskyni Bicorp u Valencie ve Španělsku, znázorňuje tady osobu stojící na žebříku jak odebírá med.

Včela medonosná byla evropskými kolonizátory značně rozšiřována a vyvážena do celého světa již na počátku 17. století včetně oblastí ameriky a také austrálie (Delaplane a Mayer 2000). Druhá polovina 18. století byla dobou vynálezů a objevů. Francois Huber vymyslel úl, do kterého bylo možno nahlédnout, Johann Dzierzon vynalezl úl, v němž včelí dílo bylo na trámečcích a dalo se z úlu vyjmout a zase zpět zavěsit. V 19. století byly objeveny a zdokonaleny především mnohé technické novinky; prosadilo se již používání rozběrných úlů s pohyblivým dílem. Vyráběly se již rámky, do kterých se vlepovaly uměle vyrobené mezistěny. Při dobývání medu již plásty nemusely být ničeny díky medometu Františka Hrušky roku 1865, a řada dalších včelařských vynálezů. Poznání zákonitostí a způsobu života včel ale i genetický a technický rozvoj vedl k většímu rozšíření počtu chovatelů včelstev, kteří se združovali do cechů a později do spolků.

Mezi evropské poddruhy včel patří Apis mellifera mellifera označovaná jako včela tmavá, ze severní Evropy a západního Ruska. Apis mellifera ligustica (italská nebo vlašská včela) pochází z Itálie a je nejpoužívanější včelou k chovu díky své mírné povaze. Dále se vyskytuje Apis mellifera caucasica (včela kavkazská) a Apis mellifera carnica (včela kraňská). Původním plemenem včely na území Čech a části Moravy byla včela tmavá. V polovině 20. století docházelo ke křížení s různými plemeny včel, např. italskou či kavkazskou. Tak došlo ke značné bastardizaci a zániku původní čisté formy tmavé včely. V šedesátých letech proto byla přijata koncepce chovu matek s cílem čisté formy včely kraňské (Apis mellifera carnica, Pollmann, 1879). Proč naši předchůdci moudře vybrali právě toto plemeno, čím je tato včela tak výjimečná? Kraňka je středně velká včela s dlouhými končetinami. Má rychlý až velmi rychlý jarní rozvoj, který končí již v plném létě. Má dobrý sběrací a orientační smysl, silnou energii letu. Velmi hospodárně přezimovává. Využívá nektarovou i medovicovou snůšku. Je klidná a mírná, má dobrý stavební pud a málo tmelí. Pro své přednosti je preferovaná oproti jiným plemenům včel. Rozlišujeme kraňku na ekotypy - Alpské: Singer, Troiseck, Sklenár, Peschetz a Karpatské: Vučko a Vigor. Současnou legislativou EU může být kraňka ohrožena bastardizací jinými populacemi, několik falešných zastánců biodiverzity usiluje o návrat chovu včely tmavé. Včela medonosná kraňská na území České republiky je zařazena mezi genové zdroje.

O. R. / 6. 12. 2015


Ošetření včelstev 2015

Včela medonosná se stala hospodářsky významným hmyzem a je člověkem chována pro své užitkové vlastnosti. Na rozdíl od jiných druhů hospodářských zvířat nelze považovat včelu za domestikovanou. Včelí instinkty důležité pro přežití v přírodě zůstávají chovem nezměněny, přesto šlechtitelskými zásahy lze ovlivnit některé její vlastnosti. Změny vytvořené selekcí nemají trvalý ráz, pomine-li šlechtitelské úsilí, vlastnosti včelstva se po několika generacích matek vracejí k výchozímu stavu. Proto je důležitý výběr plemenných včelstev pro rozchov nových generací. Evoluce morgologicky vybavila včelu velmi dobře pro její život, přesto ji to neochrání před nemocemi a škůdci.

Největším škůdcem včely je přátelé člověk. Přes naše poznatky, v touze po ovládnutí přírody děláme neustále spoustu omylů a chyb. Současný nepřítel Varroa destructor, se k nám dostal také jen díky člověku a to je jen jeden příklad z mnoha chybných rozhodnutí. Mezi další přirozené škůdce patří včelomorka obecná, zavíječ voskový, zavíječ malý, majka fialová, myš, datel, sršeň atd. Je ohrožena nemocemi plodu: virus deformovaných křídel, virus pytlíčkovitého plodu, mor včelího plodu, hniloba plodu, zvápenatění včelího plodu, varroáza. Rovněž nemocemi dospělců: (ABPV), (CBPV), nosemóza, akarapidóza, varroáza, otravy atd. Najít cestu k ochraně včelstev vyžaduje respektování jeho zákonitostí, zajištění přirozené rovnováhy přírodního prostředí. Zdravotní stav včel je ovlivňován také chovatelskými metodami, vyspělostí metod diagnostiky, terapií, včasnou prevencí, tlumením chorob a řadou dalších faktorů. Včely jsou totiž významným indikátorem zdraví naší planety. A naše možnosti jsou dost velké na to, aby včely přežily symbiózu tohoto područí.

Ošetřování včelstev je jedním ze způsobů, jak můžeme alespoň zčásti napravit některé lidské chyby z minulosti, způsobené rozšířením kleštíka včelího (varroa destructor). Jen doufám, že se tím nedopouštíme další chyby. Ošetřování včelstev není léčení, ale spíše deratizace, protože není použito léčivých prostředků pro včelu, ale chemický proces likvidace roztoče (Varroa destructor). Ošetření se provádí ve 3 termínech. Při druhém a třetím ošetření by neměl být ve včelstvech již žádný plod. Ideální je provést třetí ošetření začátkem prosince aerosolem. Doporučené intervaly mezi jednotlivým ošetřením je 14-21 dnů. Nejdříve před ošetřením vložíme na celé dno úlu vyčištěnou podložku. Příští den po provedení ošetření podložku vyjme a vyhodnotíme množství spadu roztočů.

Členové našeho včelařského spolku jsou zodpovědní, první i druhé ošetření fumigací (kouřem) provádějí samostatně poučeni zdravotním referentem nebo důvěrníkem dané oblasti. Aplikace fumigací se provádí při venkovní teplotě nad 10 °C, aby včelstvo bylo rozvolněné, ale kdy včely ještě nelétají z úlu. Včelstvu obsedající 1 nástavek (39x24) nakapeme dvě kapky přípravku na jeden savý proužek, obsedá-li dva nástavky, dáme až čtyři kapky. Po vsáknutí přípravku se proužek na spodní straně zapálí, přičemž musí jen doutnat, nesmí hořet plamenem. Takto doutnající proužek se připíchne do posledního plástu kde vytvoříme bezpečnostní mezeru vyjmutím rámku, nebo zvolíme jiný bezpečný způsob aplikace. Česno a očko úlu uzavřeme, po půl hodině česno opět otevřeme.

Ošetření aerosolem

Mnohem náročnější je třetí ošetření prováděné aerosolem. Máme velké štěstí na čtyři obětavé včelaře, kteří již několik let provádějí toto ošetření všem členům našeho včelařského spolku. Jsou jimi přátelé: J. Hrabíková, S. Kašný, R. Kašpárek a R. Modlitba. Všichni si zaslouží naše velké poděkování, zvláště naše výborná jednatelka Mgr. Jana Hrabíková, která dokáže obětovat svůj čas od rodiny, pro zdraví včel nás všech. Pochází z včelařské rodiny a tak i její manžel dobře ví, že včelařinu má v krvi na celý život.

Aplikace aerosolem byla provedena v sobotu 28. 11. 2015, bohužel závada jednoho ze dvou přístrojů prodloužila ošetření u tří včelařů na následující neděli. Aerosol se aplikuje do česna úlu vyvíječem aerosolu VAT 1a. Dávkování určuje délka doby za předepsaného tlaku a teploty. U středně silného včelstva se aplikuje aerosolová mlha účinné látky po dobu 120 vteřin u vodní emulze, 30 vteřin při acetonovém roztoku. U zvláště silných nebo naopak příliš slabých včelstev se doba expozice upravuje podle návodu výrobce vyvíječe. Po skončení se česno uzavře na dobu nejméně 30 minut. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat až do teploty -5 °C.

Vážení přátelé, nezapomeňte omést podložky a vrátit je zpět pro odběr zimní měli po uplynutí 30 dnů. Nejpozději 20. 1. 2016 vyjmout podložku a odebrat veškerou měl, nechat volně usušit při pokojové teplotě, přesít přes mateří mřížku, odstranit zbytky včel a dát do kelímku (kelímek max. z 10 včelstev na stanovišti). Termín odevzdání vzorku měli pro vyšetření na varroázu a mor včelího plodu odevzdat (nejpozději 26. 1. 2016) důvěrníkům, resp. zdravotnímu referentovi.

O. R. / 6. 12. 2015


Včelomilné rostliny

pár příkladů


Proč jsem tuto část zařadil právě zde je prosté. Med a pyl je základním energetickým a nutričním zdrojem pro přežití zimního období včelstva. Medové plástve, které včelař odebere včelám obsahují sacharidy, bílkoviny, enzymy, kyseliny, vitaminy skupiny B, antioxidanty a další látky tvořící harmonickou směs pro potřebu včelstva. Cukerná náhražka zimních zásob je prostá těchto významných látek, dochází tím k určité podvýživě a oslabení imunitního systému zimní generace včelstev. Období od Nového roku až téměř do rozkvětu třešní se tak mnohdy stává kritickým. To má vliv na zdraví, vitalitu a celkový jarní rozvoj včelstva. Jak včelstvům pomoci překonat lidskou touhu po medu? Musíme si uvědomit, že v podletí po zakrmení výrazně ubývá důležitých zdrojů pylu a nektaru. Včelám poskytneme alespoň určitou náhradu za odebraný med tím, že vysadíme pozdě kvetoucí včelomilné rostliny pro doplnění potřebných živin. Navíc tím můžeme obohatit a prodloužit estetickou podobu okrasné zahrady prakticky až do prvních mrazů. Několik příkladů:

Ořechoplodec klandonský (Caryopteris)

Ořechokřídlec klandonský, Ořechoplodec (Caryopteris Clandonensis) je vytrvalá okrasná dřevina – keř s opadavými listy. Jsou to známé rostliny, pocházející z Japonska, Mongolska, severní Číny, některé druhy z Mexika. Tedy spíše neznámé, protože mnoho lidí pod tímto názvem nemá představu žádné konkrétní rostliny. Jeho české jména jsou ořechokřídlec, ořechoplodec nebo modrovous odvozené od barvy květů - bluebeard, tedy modrovous. Z dalších anglických jmen zmíním ještě blue spirea (modrý tavolník) nebo blue mist (modrá mlha, opar). Abych předešel zbytečnému zklamání, raději hned prozradím, že kvůli ořechům se ořechoplodec nepěstuje. Plodem je tobolka se čtyřmi drobnými nejedlými semeny.

Ořechoplodec
(Caryopteris) Ořechoplodec

Nejrozšířenější je asi ořechoplodec klandoncký, někdy psáno klandonský (Caryopteris x clandonensis). To proto, že zahradní odrůdy vznikly v roce 1930 v anglickém Clandonu. V současné době existuje množství kultivarů, lišících se především v odstínu modrého kvetení. K nejznámějším patří Heavenly Blue nebo Kew Blue. V zahradnictvích občas nabízejí i ořechoplodec šedivý, Caryopteris incana, který by měl být s fialově modrými květy.

Vytváří až 1 m vysoké husté a nepravidelné keře. Větve bývají tenké, křehké, listy jsou jemně ojíněné, šedozelené, kopinaté, po promnutí mezi prsty příjemně voní. Kvete na podzim někdy už od srpna a září neuvěřitelným množstvím fialových až sytě modrých květů, během tohoto období je dobré ořechoplodec hnojit běžným hnojivem. Květy se tvoří na jednoletých výhonech. Neoplývají výraznou vůní, přesto přilákají velké množství včel hledajících nektar. Výborně snáší sucho, velmi vhodné je chráněné stanoviště a přímé sluneční světlo. Má rád propustné vápenaté půdy, které mohou být chudé na živiny. Snadno se množí semenem nebo řízkováním, může se také samovolně rozšiřovat po zahradě.

Modrá barva květů je u okrasných dřevin dosti vzácná a pozdní kvetení je ceněné včelaři. Pokud možno pěstujeme jej jako nízký podrost, protože je na místě expanzivní, je lépe vysazovat více stejných keřů a vytvořit nápadný modrý koberec. Keře někdy v tuhých zimách můžou namrzat, ale rostlina výborně regeneruje a rychle roste. Pozdě raší a může se stát, že jej z neznalosti neodborník odstraní, protože se domnívá, že zmrzl a uschl. Největší péči potřebuje hlavně v předjaří, kdy musíte seříznout loňské větve. Po této úpravě by neměly být delší než deset centimetrů. Na jaře potom vyraší nové listy i větve tvořící pevnou kostru pro nové výhony s květy. Na zimu kmínek překryjeme mulčovací kůrou proti vymrznutí.

O. R. / 26. 9. 2015

Komule Davidova (Buddleia davidii)

Před pár lety téměř neznámý keř, v současné době ho lze vidět poměrně často v městských i venkovských zahradách, většina pěstitelů ho zná pod lidovými názvy motýlí keř, budleia nebo letní či tibetský šeřík. S šeříkem však nemá nic společného (zatímco komule patří do čeledi krtičníkovitých, šeřík řadíme mezi olivovníkovité), pouze ho připomíná barvou a kuželovitým tvarem květů složených z trubkovitých kvítků. Pochází ze severozápadní Číny a Japonska, jedná se o invazivní druh.

Komule
(Buddleia davidii) Komule, motýlí keř

Komule je teplomilný, opadavý keř s bujnými výhony, který v našich podmínkách dorůstá do výšky kolem tří metrů. Kvete po celé léto, v době od července do října. Barva květů je od bílé přes odstíny růžové, modré, purpurově červené až po temně fialovou. Na své omamně vonící květy plné nektaru láká množství včel, zlatohlávky a pestrobarevné motýly. Právě proto se komuli také říká motýlí keř.

Množení řízkováním se doporučuje dělat během pozdního léta či na podzim (od července do října). Odeberte vrcholové řízky, na bázi z nich odstraňte listy a ostatní zakraťte. Jestliže máte stimulátor, použijte ho, ale není to třeba, neboť řízky snadno zakořeňují i bez něj.

Komuli vyberte slunné, chráněné stanoviště se středně těžkou propustnou půdou s vyšším obsahem vápníku. Na zimu k ní přihrňte zeminu, často totiž namrzá. Nebývá to ale zásadní problém, protože dobře regeneruje. Naopak jí nevadí sucho, poradí si i bez přihnojování a navíc velmi dobře snáší znečištěné prostředí. Rychlý růst a bohatou násadu květů podpoříme dobrou zásobou živin, na jaře ji vždy přihnojíme plným hnojivem. V létě již nehnojíme, protože bychom tím snížili mrazuvzdornost. Roční přírůstky mohou dosáhnout 2 - 3 metry. Proto se ji nebojte seříznout opravdu radikálně, na 1 – 3 pupeny. Samotný řez provádíme kus nad očkem, aby nedošlo k jeho poškození.

Komule Sungold je výjimečná odrůda, která náleží k Weyer hybridům a jako jedna z mála kvete žlutými květy. Byla objevena v Holandsku v šedesátých letech minulého století. Sladce voní a kvete od první poloviny léta až do konce teplých dnů podzimu. Uspořádané jsou v kulatých shlucích ve středně dlouhých latách na přepadavých koncích větví. Květy z dálky vypadají jako žluté bambulky. Opadavé listy jsou široce kopinaté s výrazně zúženou špičkou, středně až tmavě zelené a mírně plstnaté. Pro hustý růst a pěkný tvar keře je dobré komuli zjara zastřihnout na pevnou kostru nebo zpětným řezem tak, že ponecháte asi 30 cm z loňských větví a to v době, kdy se začnou nalévat pupeny.

O. R. / 28. 9. 2015

Hvězdnice (Aster)

Druhy tohoto rodu čítají přes 600 druhů vykvétají na jaře nebo v létě, ale většina z nich kvete až na podzim, odtud název podzimní astry. Vysoké druhy (až 150 cm) jsou vhodné do smíšených květinových záhonů, středně vysoké (30-50 cm) druhy na obruby a ty nejnižší (15-20 cm) do skalek. Vyžadují slunné až polostinné stanoviště a vydatnou zálivku před rozkvětem. Květy hvězdnic se zbarvují nejčastěji do modré, červené, růžové, fialové či bílé barvy. Jsou velmi vyhledávané včelami.

Hvězdnice
(Aster) Hvězdnice, podzimní astry

Péče o hvězdnice je snadná. Všechny podzimní druhy mají rády prosluněné stanoviště s dostatkem vláhy (v suchém létě je občas zalijte) a hlinitopísčitou půdou s dostatkem živin. Proto je dobré jim na jaře nasypat pár litrů kompostu a případně je přihnojit i během vegetace. Doporučuje se stonky v červnu zkrátit asi o třetinu, docílí se tím vytvoření kompaktnějšího trsu. Po odkvětu hvězdnice u země seřízněte. Velké trsy byste měli vždy asi jednou za tři roky rozdělit a přesadit (nejlépe na jaře v březnu či dubnu), částečně tak zabráníte šíření padlí a napadení rostlin verticiliovým vadnutím, nemocem, ke kterým jsou vytrvalé hvězdnice náchylné. Rostliny proto ošetřujeme fungicidy jako je například přípravek Discus.

Hvězdnice rozmnožujeme dělením, samy se rozmnožují oddenky. Pokud zmlazení neprovedeme, trsy pokvetou jen po obvodu. Půvab hvězdnic zvýrazníme, jestliže je vysadíme do společnosti okrasných trav, dřevin s červenými listy nebo do blízkosti žlutě kvetoucích rostlin. Mezi nejznámější druhy u nás patří Aster novae-angliae, Aster novi-belgii, Aster alpinus, Aster dumosus a další.

 

Šlechtěné kultivary bývají botanicky označovány Aster – Dumosus – hybridy: Armor, Apollo, Audrey, Alice Haslam, Blaue Lague, Blue Bird, Starlight, Kristina.

O. R. / 3. 10. 2015

Kustovnice čínská (Lycium chinensis)

Kustovnice, známější jako goji, pochází z Asie, převážně z oblasti Japonska a Číny, roste hlavně v chladných oblastech (např. himálajská Goji), tato rostlina se dokáže velmi dobře přizpůsobit i teplému podnebí. Opadavý, trnitý ovocný keř patří mezi lilkovité rostliny a může dosahovat výšky téměř tři metry. Květy jsou oboupohlavní, fialově zbarvené, nenápadné, přesto přilákají množství opylovačů.

Kustovnice čínská
(Lycium chinensis) Goji – Kustovnice čínská
Dopřejme kustovnici světlejší, chráněné místo s dostatkem vláhy, odvděčí se překrásně oranžovými plody, které jsou plné energie a vitality. Plody s chutí připomínající směs brusinky, šípku a třešně lze prvně očekávat už po dvou letech od vysazení.

Pěstování:
Kustovnice je velmi nenáročná, otužilá a snadno kořenící. Pro pěstování je vhodná běžná zahradní půda. Rostliny vysazujeme nejlépe v jarních měsících dubnu až květnu. Při výsadbě dáme do jámy vyzrálý kompost. Nejlepším hnojivem je chlévská mrva, kterou přidávejte na podzim. Koncem dubna ji prospěje močovina a v letním období fosforečnan amonný. Od června po celou dobu kvetení jí přidáváme listové hnojivo každé tři týdny. V prvním roce v sušším období zavlažujeme. Kustovnice vysazujeme jednotlivě nebo do řad ve sponu 2 – 2,5 m.


Hlavní princip úspěchu, je v prořezávání, má zajistit dobrý růst keře. Odstraníme v průběhu roku překřížené větve, přestárlé, a kořenové výmladky. Po zimě odstraníme vysušené větve, které by omezovaly bujný růst keře.

Výchovný řez:
1. rok
Pokud chcete mít plody co nejdříve, musíte se držet určitého způsobu zařezávání. V prvním roce bude keř vysoký zhruba 60 cm a bude vyžadovat úpravu řezem. Kolem hlavního kmene si vyberte rovnoměrně rostlé větve. Tyto větve se stanou pozdějším základem bohaté koruny a nemilosrdně je seřízněte na délku 20 cm. Tímto seříznutím docílíme druhotné větvení. Raná násada plodů bude zajištěna ponecháním několika středových větví z hlavního kmene. Jakmile budou některé větve převyšovat ostatní, tak je zarovnejte do jedné velikosti.

2. rok
Vybereme silnější vertikální výhon, ze spodního patra, a ten určíme jako prodloužení kmene. Je důležité u něho probudit chuť po větvení, takže ho zakraťte minimálně o 10 cm. Další dvě větve zakrátíme o 20 cm, které budou sloužit jako plodné výhony. Vlky odstraňte až na jeden a zakraťte o 15cm nad korunou. Pět druhotných výhonů ponecháme a ostatní z kmene odstraníme.

3. rok
Ve třetím roce opakujeme postup z druhého. Využíváme spodních větví k zesílení koruny. Kmenové výhony tyčící se nad korunu odstraňte a jeden seřízněte 15cm nad korunu. Pokud žádný z těchto výhonů nenaleznem, tak svou pozornost zaměříme na rozvětvené větve z vrchní části a 1 – 3 zakratíme na 20 cm nad korunou.

O. R. / 6. 10. 2015

Pámelník (Symphorycarpus)

Pámelník bílý
(Symphoricarpos albus) Pámelník bílý

hojně rozšířený ve starších parcích a zahradách, vzhled keře nijak zvláštní květem ani listem. Do živých plotů často vysazujeme pámelník bílý (S. albus), vzácně pak méně vzrůstný pámelník červenoplodý (S. orbiculatus). Hustě větvený opadavý keř z čeledi zimolezovitých dorůstá výšky 0,5–1,5 m, spíše se rozrůstá do šířky podzemními výhonky. Dá se množit také řízkováním v jarním období, v dobrých podmínkách může být dosti invazivní. Je to nenáročný keř domovem v Severní Americe, kterému se daří i v suchých kamenitých půdách, na slunci i ve stínu. Je známý svými kulatými bílými plody. Borka je šedohnědé barvy, uvolňuje se v podélných pruzích. Listy jsou uspořádané ve dvou řadách, na vodorovných větvičkách jsou celokrajné, na výmladcích laločnaté, délky až 7 cm, tmavozelené, vejčitého tvaru. Květy má velmi drobné, 4–5 cípů trubkovitě zvonkovité v hroznech, v úžlabí horních listů, bělorůžové, velmi bohaté na nektar.

Často je vysazován včelaři. Pámelník bílý totiž začíná kvést již v červnu, následně tvoří nová poupata a květy až do začátku mrazů, na jednom stonku bývají současně zralé plody, nezralé plody, květy i poupata. Právě dlouhá doba kvetení, v termínech kdy je v přírodě o květy velká nouze, je pro včely medonosné velmi důležitá.

O. R. / 14. 11. 2015

 


Očkování zdarma

Výsledky vyšetření zimní měli na varroázu 2014

Dokumenty protokolu. (pdf)
Ti, kteří mají průměr roztočů na včelstvo větší než 2, kontaktujte zdravotního referenta Radima Kašpárka (tel.: 608464039), domluvte se na předání léčiva a ošetření včelstev (fumingací varidolem nebo jsou k dispozici ještě zbylé formidolové desky).

 

 

Ošetřování aerosolem 2013

 

 


Dne 30. 11. 2013 bylo aerosolovým vyvíječem provedeno zimní ošetření včelstev proti kleštíku včelímu (Varroa destructor).
Děkuji všem aktivním včelařům za spolupráci při provádění ošetření.